Vítání paní Zimy

Jednou mi Jenda povídal,
že tu chvíli poseděl.
Po čase už zase musel dál,
aby ze světa víc uviděl.

Usedám tedy místo Jendy,
abych byla blíže lidem,
potkám holky, kluky, tety a strejdy
prostě, rozdám radost Vám všem.

…. a nastal zimní čas.

Jmenuji se Barbora Zimová. Kořeny naší početné rodiny sahají hluboko do minulosti. Původně pocházíme z daleké Antarktidy. Zde moje praprapraprababička a prapraprapradědeček založili početnou rodinu. Postupem času jak děti vyrůstaly, se rozletěly do celého světa. Proto se nyní prakticky vyskytujeme všude. I tam, kde by nás nikdo nečekal. No a my tady představujeme tu českou odnož. O tom, že i tady jsme rozvětvená rodinka, svědčí náš rodokmen.

Moje maminka se jmenuje Eva Zimová a můj tatínek Silvestr Zima. Moje bratrance (Mráze, Mrazíka, Rampoucha) a sestřenice (Jinovatku, Námrazu, Vánici, Vločku a Kalamitu) jistě také všichni dobře znáte. I když se tu během zimního období všichni vystřídáme, nemějte nám to lidičky za zlé.                             Máme Vás rádi!

Paní Zima oblékla si bílý šat,                                        

sluší jí to, co si budem povídat.

Sedla si sem na lavičku,

prý je to jen na chviličku.

Ona čeká na ženicha,

který za ní kvapem spěchá.

A kdo to asi může být?

Už to máme! Je to tak!        

Ženich bude SNĚHULÁK!

-- vloženo 21. 12. 2014

« starší |-- zpět na aktuality -- | novější »